Mé skotské těhotenství – XII. První dny doma
Porodní asistentka - ilustrační foto
I za mnou přišly asistentky hned v devět ráno první den. Sice jsem normálně poměrně organizovaný člověk, ale Anička mi poněkud obrátila denní rutinu vzhůru nohama, takže jsem milé dámy přivítala neumytá, neučesaná a v noční košili. K mému údivu je tento obrázek nikterak nepřekvapil. Anička prošla kontrolou bez problémů, ale mne po císařském řezu začala trápit dušnost. Dámy mi nabraly krev a druhý den předepsaly tablety železa pro obnovení krve, kterou jsem ztratila při operaci. Také jsem dostala dva páry šik podkolenek proti trombóze a sadu injekcí, proti krevním sraženinám. Byla jsem překvapená, když se mne porodní „báby“ zeptaly, zda si injekce budu píchat sama, nebo jestli mi s tím mají pomoci. Přiznám se, že myšlenka píchnout sama sobě injekci (ač vybavená instruktážním balíčkem z nemocnice) mi připadala hodně drsná. Nakonec jsem ale asi třikrát zapomněla dámy požádat, aby injekci administrovaly, a došlo i na toto. Pocit to nebyl právě příjemný, ale zvládla jsem to.
První den jsem se asistentky požádala o radu týkající se kojení. Tak nějak mi to všechno nepřišlo automatické a neuměla jsem takové základní věci jako třeba jak miminko k prsu přiložit a jaké polohy při kojení zvolit. Prsy byly v této zvykací fázi navíc hodně bolavé, což vše znepříjemňovalo. Dámy jen zvedly telefon a ještě na tentýž den mi domluvily návštěvu tzv. breastfeeding support worker (pracovnice na podporu kojení). Zmíněná dáma dorazila v jednu odpoledne a strávila se mnou neuvěřitelné čtyři hodiny, kdy mi vysvětlila, jak kojení funguje, jaké mohou nastat problémy, ukázala mi jak sestavit odsávačku mléka a jak jí používat a také se mnou prošla celý dům a vyzkoušely jsme kojení v různých polohách a v různém prostředí přímo u mě doma.
Nedovedu si představit praktičtější podporu. Nepředpokládám, že u nás v ČR něco takového funguje. U nás se spíše očekává, že kojení je přirozená věc a že to nové maminky budou hned umět. Osobně si myslím, že kojení tak jednoduché není, zejména v začátku a tuto podporu jsem tady ve Skotsku nesmírně ocenila. Zmíněná pracovnice mi byla k dispozici celý první měsíc po narození Aničky, navštívila mne ještě několikrát a ještě teď jí tu a tam zavolám, když se potřebuji na něco zeptat. Ono se přece jen člověku snáze vypořádává s neutišitelným novorozenětem, když ví, že se třeba na konci šestého týdne mění struktura mléka a miminka mají tendenci se krmit častěji a být poněkud mrzutá.
Návštěvy porodních asistentek u mne doma jsem si nemohla vynachválit. Člověk si tak nějak nepřipadal hozený do vody a zcela sám s novorozenětem a velmi často se spoustou otázek. Přišlo mi nesmírně milé, že jsem věděla, že mne každý den navštíví profesionální pracovnice s léty zkušeností a že se budu moci na všechno týkající se miminka i mého zdravotního stavu vyptat, vyjádřit své pocity i pochybnosti. Samozřejmě je možné se domluvit, aby porodní asistentky nechodily každý den, ale třeba ob den. Záleží na každé mamince. Nesmírnou výhodou také je, že se s čerstvým miminkem nemusí člověk nikam trmácet a že mu pomoc přijde rovnou domů.
Ani po deseti dnech vás tu zcela neodříznou a úlohu porodních asistentek převezme tzv. health visitor (doslova zdravotní návštěvnice), která o dítě pečuje až do školního věku. Oficiálně končí bezprostřední poporodní péče kontrolou matky i dítěte po skončení šestinedělí. V osmi týdnech je tu pak první očkování.
Pokud jsem si myslela, že porod a péče o mne a Aničku v nemocnici byla skvělá, pak následná péče nám poskytnutá po návratu domů neměla chybu. To jsem ocenila zejména proto, že moje rodina není zrovna za humny. Věřím, že se vše dá zvládnout bez pomoci, ale osobně bych nemohla být vděčnější za veškerou podporu a klid, který mi tato péče poskytla.
Tímto bych ráda svou sérii těhotenského blogu ukončila. Moc ráda jsem se s vámi podělila o své pozitivní zážitky. Jsem si jistá, že má bitva se skotským zdravotnictvím nekončí, ale jsem nesmírně ráda, že jsem zažila také jeho světlou stránku.
Helena Woodcock
Den D moderní skotské historie je tady
Dnes ráno jsem byla volit. Nic výjimečného, řeknete si, ale já jsem byla (coby cizinec, byť s druhým domovem ve Skotsku) volit v referendu o skotské nezávislosti, které zásadním způsobem ovlivní budoucnost této pětimilionové země i mé zdejší skotské rodiny.
Helena Woodcock
Mé skotské těhotenství – XI. Pobyt v nemocnici
V minulém blogu jsem se s vámi podělila o zkušenost se svým skotským porodem. Ač se má dcerka Anička narodila neplánovaným císařským řezem, byl pro mne porod a související péče jednoznačně pozitivní zkušeností. Na následný pobyt v nemocnici jsem se nikterak netěšila, ale přesto, že je zde ve Skotsku běžné do 48 hodin po císařském řezu jít domů, já jsem nikam nepospíchala. Přece jen jsem prodělala velkou operaci a na pomoc rodiny jsem se po návratu domů spoléhat nemohla. Manžel již má jen tatínka a má rodina je samozřejmě v ČR. Příjezd babičky a dědy z Čech byl naplánován až na 6. června.
Helena Woodcock
Mé skotské těhotenství – X. Porod
Po delší odmlce se vracím ke svému, nyní již ne těhotenskému blogu. Poslušně hlásím, že se nám 25. května narodila dcerka Anička vážící 4,20kg a měřící 51cm. Z blogu těhotenského je tedy nyní blog novorozenecký. Než jsem otěhotněla, byla pro mne myšlenka porodu ve Skotsku nepředstavitelná. Bohaté negativní zkušenosti se zdejším zdravotnictvím mne odrazovaly na něco takového jen pomyslet. Průběh prenatální péče mne však mile překvapil, a proto se i myšlenka porodu ve zdejší mega nemocnici Ninewells stala přijatelnou. No, ono mi taky konec konců nic jiného nezbývalo, že?
Helena Woodcock
Mé skotské těhotenství – IX. Předporodní kurzy závěr
V dnešním blogu bych ráda shrnula obsah posledních hodin předporodních kurzů, a to jak partnerských, tak jen pro nastávající maminky.
Helena Woodcock
Mé skotské těhotenství – VIII. Předporodní kurzy - pokračování
Skoro se tomu nechce věřit, ale do termínu narození mého prvního potomka zbývá už jen šest týdnů. Vůbec nechápu, jak je možné, že to tak rychle uteklo. Přípravné kurzy nabraly na obrátkách a zdá se, že snaha připravit nastávající rodiče na zážitek porodu je tady skutečně intenzivní.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
„Z platu za práci pro stát nevyžiju.“ Soudní zaměstnanci míří do stávky
Premium Vláda má další problém. Po učitelích a zemědělcích budou stávkovat i zaměstnanci soudů....
Prokurátor soudu v Haagu požádal o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan v pondělí požádal o vydání...
Slovenská koalice po atentátu brojí proti satiře na Zomri, prý šíří nenávist
Od chvíle, kdy útočník v Handlové postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se jeho koaliční...
Vadná krev zabila v Británii tisíce lidí, vlády to chtěly utajit, tvrdí vyšetřování
Kvůli kontaminované krvi se v Británii mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes 30...
- Počet článků 23
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1669x